TED Talks - 1

Tagged:

Posledni mesic koukam u jidla na prednasky z TEDu. Skoro vsechny prednasky mi pripadaji hrozne zajimave, tak jsem se rozhodl, ze o prednaskach, ktere zkouknu neco napisu. Koukam na ne u jidla, takze to, co tady pisu nemusi byt vubec pravda.

Janine Benyus: Biomimicry in action

Predstaveni technologii, ktere se inspirovaly prirodou.

  • Vlak, co ma tvar zobaku lednacka, takze jezdi o 10% rychleji a spotrebovaba o 15% mene energie.
  • Specialni povrch, na kterem se neprichytavaji bakterie, ktery je inspirovan povrchem zraloka. Tento povrch se pouziva v nemocnicich, takze neni nutne vsechno dezinfikovat.
  • Povrch pro chlazeni budov, ktery je inspirovan povrchem poustniho brouka.
  • Beton, kde se jako surovina pouziva CO2, misto toho, aby se v prubehu tuhnuti z neho CO2 uvolnovalo.
  • Membrany na odsolovani vody, ktere jsou vyrobeny na zaklade toho, jak funguji cervene krvinky.
  • Konstrukce budov, mostu, aut inspirovane rustem stromu, takze jsou mnohem lehci, nez klasicke.
  • Povrch, po kterem tece voda nahoru – insporovano stromy, ktere taky nemaji zadnou pumpu.
  • Technologie pro minimalizace mnozstvi pouzite energie – inspirovano chovanim vcel a mravencu.
  • Vrtule vetrnych elektraren s povrchem inspirovanym velrybami, takze se muzou tocit i pri velmi nizkem vetru.
  • Priroda pouziva 5 polymeru, zatimco lide 350.
  • Kazdy organismus minimalizuje mnostvi materialu, ktere pouziva.

Vice podrobnosti je na webu Ask Nature.

Marc Koska: 1.3m reasons to re-invent the syringe

l.3 milionu lidi se rocne nakazi z pouzitych injekcnich strikacek. Jsou tam i zabery z Indie, jak se 2 injekcnimi strikackami ve verejne nemocnici osetruje pres 40 lidi. Lidi v Pakistanu/Cine je sbiraji na skaldkach – oplachnou je – a prodavaji je na trhu (dokonce jsou drazsi nez sterilni). V zaveru ukaze zlepseni – ktere zpusobi, ze se da kazda injekcni strikacka pouzit jen 1×.

Sheila Patek clocks the fastest animals

Strasek (CZ) je zviratko, co drti sneky/skeble. Hybou koncetinou vic nez 70km/h a jsou schopni pusobit silou vyssi nez 200 liber (90kg). Musela jim pomoci BBC s kamerou, co snima rychlosti 10k snimku/s – aby slo videt, jak s ni pohybuje. Kdyz jim ale pujcili lepsi kameru – 20k snimku/s – tak zjistili, ze kdyz prasti sneka, tak je tam i svetelny vyboj + na grafu byly 2 peaky – a jednalo se o Kavitaci – http://cs.wikipedia.org/wiki/Kavitace

Deborah Gordon digs ants

Povidani o tom, jak vznika kolonie, a jake role tam maji jednotlivi mravenci. Mladi jsou hluboko v mravenisti – staraji se o larvy, prepravuji zasoby ze stredu dolu a odpad do stredu. Prostredni jsou v zasobniku a nic nedelaji. Nejstarsi pracuji venku – odnasi odpad z prostredka, nosi jidlo, prozkoumavaji okolo. Tech prostrednich, co nic nedelaji je polovina – takze mravenci nejsou pilni, ale spis flakaci. A ve 12:20 ukazuje obrazek, jak se meni funkce mravence v zavislosti na okolnim prostredi – pridani jidla, pridani neporadku, …

Dan Pink on the surprising science of motivation

Povidani o tom, jak je predstava o motivovani lidi rozdilna mezi svetem businessu a tim, co skutecne vedci vedi uz dele nez 40 let. Ilutruje to na vyzkumech Karla Dunckera (candle problem), ekonomu z MITu a lidi z LSE.

Motivace na urovni: Cim rychleji udelate tendle ukol, tim vetsi odmenu dostanete – funguje jen pro motoricke ulohy – nebo ulohy, kde jsou jasna pravidla a cil. V okamziku, kdy jsou pravidla nejasna, nebo se u reseni problemu musi premyslet, tak jsou lidi s odmenou horsi. Dokonce plati, ze cim je odmena vetsi, tim horsi vykon podavaji.

Takze ve 21. stoleti se neda pouzit pristup z 20. stoleti – metoda cukru a bice, ale musi se postupovat jinak. Dulezita je autonomie (autonomy – touha ridit vlastni zivot), mistrovstvi (mastery – touha se zlepsovat v necem, na cem skutecne zalezi) a ucel (purpose – delat veci kvuli necemu vetsimu, nez jsme my sami).

Jako priklady uvadi firmu, kde muzou chodit do kancelari kdy chteji, pokud vubec chteji – a stejne jsou uspesni. Nebo Google – kde vyvojari maji 20% volenho casu, ve kterem muzou delat co chteji – a polovina produktu, ktere uvedou kazdy rok prave vznikne v tomto volnem case – napr. gmail, google news.

Nebo priklad encyklopedii:

  1. profesionalni autori jsou placeni za psani clanku, za celou encyklopedii stoji silny hrac (Microsoft)
  2. kazdy muze psat co chce, kdy chce a nedostane za to ani korunu

Ktery z techto 2 projektu bude uspesnejsi za 10 let? Ten prvni je Encarta a tim druhym projektem je wikipedia.

There is a mismatch between what science knows and what business does. And here is what science knows. One: Those 20th century rewards, those motivators we think are a natural part of business, do work, but only in a surprisingly narrow band of circumstances. Two: Those if-then rewards often destroy creativity. Three: The secret to high performance isn't rewards and punishments, but that unseen intrinsic drive. The drive to do things for their own sake. The drive to do things cause they matter.

Garik Israelian: How spectroscopy could reveal alien life

Zakladni povidani o tom, co je to spektrografie, a jak se da pouzit k objeveni zivota na cizich planetach.

Kazdy prvek ma svoje spektrum, takze se da urcit slozeni hvezd a velkych planet mimo nasi slunecni soustavu. Do 5 let by meli mit novy spektroskop, takze by meli byt schopni „videt“ i planety jako Zeme u hvezd jako je Slunce.

Pokud najdou hvezdu, ve kere bude technecium, tak bude jasne, ze ho tam musely pridat nejake inteligentni bytosti. Stejne tak jsou na zaklade spektra schopni detekovat planety, na kterych je ziva vegetace.

Taryn Simon photographs secret sites

Z pocatku ukazuje fotky mist a na konci ukazuje fotky lidi, kteri byli odsouzeni na mnoho let ve vezeni, i kdyz byli nevinni (prevazne kvuli znasilneni). Vetsinou byli ve vezeni 10+ let, jeden dokonce 18 – nez pomoci DNA dokazali, ze byli skutecne nevinni. Jeden z nich byl dokonce identifikovat 11 ruznyma lidma. A cim je to zpusobene?

Obeti se ukazou nejake fotky moznych pachatelu. Obet tam najde nekoho, kdo ma par spolecnych rysu se skutecnym utocnikem. Dalsi den se obeti ukazou nove fotky moznych pachatelu, ale clovek s podobnymi rysy z prvniho dne je mezi nimi taky. V tomto druhem kole si je obet jista, ze to byl ten clovek s podobnymi rysy. Trik je v tom, ze v tomto kole je uz podoba pachatele v mozku obeti nahrazena podobou z fotografie z prvniho dne.