Home :: Blogs :: Martin's blog

Vylet do Giethoornu

Submitted by Martin on Sat, 10/10/2009 - 22:57
Tagged:

Dneska ESN organizovalo vylet do Giethoornu. Puvodne se mi tam nechtele jet, ale v pondeli jsem to preplanoval, a listek jsem si koupil. Ve stredu mne Adam pozadal, jestli bych jim taky nekoupil listek – tak jsem se tam stavil po ceste do skoly, ale uz zadny volny listek nemeli.

Giethoorn

Giethoorn lezi na jihozapad od Groningenu. Toto mestecke je nazyvano Benatkami severu a bydli v nem necele tri tisice obyvatel.

Cesta na sraz

Sraz jsme meli opet u hlavniho nadrazi v 9:00. Kdyz jsem vysel ven z koleji, tak venku pomerne hodne prselo. Tak jsem si jen pral, aby prestalo prset, abychom na vylete i neco videli a nebyli jen zmokli a zmrzli.

Kdyz jsem dojel na nadrazi, tak mistni parkoviste kol bylo uplne plne a nekolikrat jsem ho projel, nez se mi podarilo najit nejake misto, o ktere bych mohl oprit kolo a zaroven ho k nemu zamknout.

Cesta do Giethoornu

Na nadrazi cekal pristaveny autobus, do ktereho jsme nastoupili, a ktery nas dovezl do Giethoornu. V prubehu cesty dest nekolikrat zesilil, ale kdyz jsme se priblizili ke Giethoornu, tak prestalo prset.

Vylet lodi

Z autobusu jsme sli na vyhlidkovou lod. Kdo chtel, tak si mohl objednat holandskou tradicni kroketu. Plavba zacina v polovine kanalu, co se tahne severo-jiznim smerem. a pluje se smerem na sever. Pak se obeplouva ten trojuhelnik, co couha smerem na vychod. Cestou zpet se opet pluje z jihu po tom hlavnim kanalu na stred. Takze pravy (vychodni) breh je kompletne oddelen od pevniny.

U kazdeho domku rekl nejakou historku. Historky, nejsou nijak logicky serazene, sepsal jsem je tak, jak jsem si na ne vzpomnel.

  • Vesnice je 1m pod urovni more.
  • Bydli v ni necele 3k lidi.
  • Po vesnici je mozne se pohyboval bud po kanalech, nebo na kole/pesky.
  • Lide na pravem brehu si musi udrzovat mostky (ke kazdemu domku vede pres reku most).
  • Domky na levem brehu (pristup z pevniny) jsou o 100k euro drazsi. Do pravych se musi nosit vsechno pesky/dovazet, coz neni zrovna nejpohodlnejsi.
  • Vesnice je dlouha 7km – viz mapa, ale do toho zapocitali tu normalni cast, ktera neni zajimava. Ta zajimava cast ma mene nez 1km.
  • Vsechny cluny jsou pouze elektricke.
  • Maji tak 2–3 svatby do roka. A kdyz je svatba, tak novomanzele pluji na ozdobene lodi a nepouzivaji motor, ale pouzivaji bidlo.
  • Jezero je hluboke maximalne 1m (na vychode ma jen 40cm).
  • Kazdy dum ma minimalne 2 vchody. Ten, ktery je smerem k vode se pouziva 2× za zivot – po svatbe se s nim vejde do domu. A po druhe ho clovek pouzije az jako mrtvola.
  • Kabelu a trubky vedou ve vetsich trubkach. :)
  • Drive tam tezili raselinu.
  • Strechy jsou pokryty rakosem – driv mel kazdy clovek kus plochy, ze ktere ten rakos bral a bylo to velmi levne. Ted je to naopak drahe (120E/m2).
  • Chmyri z rakosu pouzivali jako vypln polstaru.
  • Nekolikrat do roka tam maji hudebni festival. Kdy lide pluji na lodickach mezi hospodami.
  • Zije jim tam hromada kormoranu.
  • Vyrabi tam keramiku, ktera je zbarvena do giethoornske modri.
  • Voda je cista, ze by se dala pit. Ja bych ji nepil ani nahodou. :)
  • Maji 1 pizzerii, ale druha se jim stavi.
  • Maji starou a novou radnici.
  • Maji 1 vyrobnu/opravnu lodi.
  • Pruvodcova zena ma stesti, protoze ma dobrou tchyni.

Obed

Po obede jsme sli do blizke restaurace, kde jsme meli obed. K obedu bylo 7–8 ruznych druhu peciva, nekolik ruznych typu salamu, sur, dzem, maslo, … – a bylo toho zase neomezene.

Muzeum

Po obede jsme sli do muzea. Kde nas provedli a rekli nekolik zajimavosti.

  • Postele meli extra mele (imho mensi, nez jsou u nas ve skanzenech), ale oni v nich nelezeli, ale nejak polosedeli – to si nedokazu nijak predstavit, protoze perina byla vodorovne.
  • Na farmach chovali maximalne 8 krav, protoze vic se jich na lod nevleze.
  • Kravy bydlely ve stejne budove a zachod byl jako posledni „slot“ v rade kravich „slotu“.
  • Vodu brali normalne z kanalu, ale meli na to filtr z uhli, aby odstanil spatnou chut.
  • Zehlicky, mlynky, nastroje – uplne stejne jako u nas.
  • Lavice, tabule, knizky, … – uplne stejne jako u nas.
  • Meli inkubator pro deti (19. stoleti) – truhle s prosklenym a posuvnym vikem. Do spodni casti se dal rozpaleny kamen. V horni casti lezelo deticko. Horky vzdych stoupal pres mokre „neco“, a dostaval se do horni casti. Teplota se regulovala pooteviranim horniho vika.
  • Lode natiraji z venku cernou a kazda rodina mela/ma jinou barvu, kterou natiraji vnitrek
  • Kdyz byl pruvodce deticko, tak jezdil kazdou zimu do skoly na bruslich. Letos tam zamrzly kanaly na 3 dny po 19ti letech.
  • Uz tam nejsou zadne farmy – prevazet mliko lodema neni efektivni.
  • Uz tam netezi raselinu.
  • Uz maji jen 1 rybare.

V prubehu prohlidky jsme si mohli vyzkouset mistni tetske hracky.

  • chudy
  • Obruc, ktera byla prostrcena v oku kratsi tycky. Cilem bylo, aby se obruc kutalela primo. Na trave to bylo celkem snadne, ale na dlazbe to vubec neslo.
  • Plechovky, ktere mely na sobe ucho a ucelem bylo na nich chodit.

Volna prohlidka

Po skonceni oficialniho programu jsme meli pres 2h cas na prochozeni mestecka, tak jsem toho vyuzil.

  • K jezeru se da dostat jen z 1 mista.
  • Maji obchod s polodrahokamy.
  • Maji obchod s muslema, lasturama + hromadou atrap morskych potvor.
  • Parkoviste je tam co kousek, takze to neni tak hrozne, jak to pruvodce licil.

Cesta do Groningenu

Z cesty do Groningenu si nic nepamatuju, protoze jsem ji celou prospal. :)

Cesta z nadrazi

Kolo mi nikdo neukradl, jen jsem ho zaparkoval pod schody, takze bylo cele trochu od pisku/sterku. A kdyz jsem se rozjizdel na krizovatce, tak jsem roztrhl retez, takze to musim nejak posefovat, abych mel na cem jezdit na treninky.

Zaver

Cely vylet byl super, protoze moc neproselo – jen z pocatku. Jedina vec, co vylet zkazila je roztrzeny retez a skutecnost, ze jsem musel napsat tendle report. :) Taky je zajimave, ze na podobnych akcich je hodne cechu/slovaku – ted tam bylo z 50 lidi 7–8 cechu/slovaku.

Odkazy