Vylet do Randstadu

  • warning: Parameter 1 to texy_image_texy_handler() expected to be a reference, value given in /mnt/data/accounts/m/martinmajlis/data/www/majlis.cz/mindlog/includes/module.inc on line 497.
  • warning: Parameter 1 to texy_syntaxhighlighting_texy_handler() expected to be a reference, value given in /mnt/data/accounts/m/martinmajlis/data/www/majlis.cz/mindlog/includes/module.inc on line 497.
  • warning: Parameter 1 to texy_texy_settings() expected to be a reference, value given in /mnt/data/accounts/m/martinmajlis/data/www/majlis.cz/mindlog/includes/module.inc on line 497.
  • warning: Parameter 1 to texy_image_texy_settings() expected to be a reference, value given in /mnt/data/accounts/m/martinmajlis/data/www/majlis.cz/mindlog/includes/module.inc on line 497.
  • warning: Parameter 1 to texy_syntaxhighlighting_texy_settings() expected to be a reference, value given in /mnt/data/accounts/m/martinmajlis/data/www/majlis.cz/mindlog/includes/module.inc on line 497.
  • warning: Parameter 1 to texy_image_texy_handler() expected to be a reference, value given in /mnt/data/accounts/m/martinmajlis/data/www/majlis.cz/mindlog/includes/module.inc on line 497.
  • warning: Parameter 1 to texy_syntaxhighlighting_texy_handler() expected to be a reference, value given in /mnt/data/accounts/m/martinmajlis/data/www/majlis.cz/mindlog/includes/module.inc on line 497.
  • warning: Parameter 1 to texy_texy_settings() expected to be a reference, value given in /mnt/data/accounts/m/martinmajlis/data/www/majlis.cz/mindlog/includes/module.inc on line 497.
  • warning: Parameter 1 to texy_image_texy_settings() expected to be a reference, value given in /mnt/data/accounts/m/martinmajlis/data/www/majlis.cz/mindlog/includes/module.inc on line 497.
  • warning: Parameter 1 to texy_syntaxhighlighting_texy_settings() expected to be a reference, value given in /mnt/data/accounts/m/martinmajlis/data/www/majlis.cz/mindlog/includes/module.inc on line 497.

Vcera jsem byl s ESN na vylete v Randstadu. Vylet sice organizovala ESN, ale vedl to clovek z fakulty Spatial Science (kombinace geografie, demografie, ekonomie, …). Vylet byl celodenni – vyjizdeli jsme v 8:30 rano a vratili jsme se okolo 22:10.

Trasa

Smyslem vyletu bylo navstivit mesta v Randstadu – ale po ceste jsem projeli i pres dalsi zajimava mista. Randstad je uskupeni mest kolem Groene Hart. Randstad zabira jen 5% rozlohy, ale zije v nem 30% obyvatel.

Celou trasu si muzete prohlednout na mape

Obecne

U kazdeho mesta je odkaz na wikipedii. Z wikipedie doporucuju kliknout na souradnice mista (vpravo nahore) a z nabizenych mapovych serveru doporucuji Google Maps, kde staci v sekci Dalsi (vpravo nahore) zaskrtnout obrazky.

Odjezd

Tentokrat jsem chtel skutecne vyjit vcas – abych nemusel bezet jako pri vyletu do Finska. Jenze to zas nejak nevyslo – bylo 15 a ja byl porad na koleji. Takze bylo jasne, ze to pesky nestihnu – na kole jsem jet nechtel, protoze u nadrazi je tezke ho nekde zaparkovat. Kdyz jsem ho minule zaparkoval nevhodne, tak to spadne dopadlo.

Nakonec jsem se rozhodl, ze na kole dojedu ke skole, kde si kolo zaparkuju pod strechou, a zbytek cesty dojdu pesky. Cesta ke skole trva 5 minut na kole a od skoly je to 10 minut pesky na nadrazi. Takze jsem tam dorazil ve 29. Todle byl dobry postup, protoze pri ceste zpet mne prvni lide predjeli az po 8 minutach – a to si sli jen pro kolo a zadne misto nemuseli hledat.

Cesta busem

Na tomto vylete nebylo moc lidi – bylo nas celkem 24 – a to jeste minimalne polovina lidi byla z dane fakulty a vylet meli jako soucast kurzu. Pruvodce porad vykladal nejake zajimavosti, ktere se tykaly mist, kterymi jsme projizdeli.

V Holandsku rikaji: „West vs rest“ – zbytek Holandska nema rad Randstad, protoze vetsina turistu navstivi jen Amsterdam + okolo a nikam jinam se nejede podivat.

  • Dalnici, ktera jim vede na jih od mesta maji v planu zakopat do zeme.
  • Od 60. let jsou zisky z teto oblasti rozdelovany do celeho zbytku zeme, aby se taky rozvijely – sever byl dotovan celou dobu.
  • V 90. letech se rozhodli, ze kazdou oblast zeme budou specializovat na neco jineho.
  • pro srovnani stat. udaje HDP regionu – HDP za rok 2006, Zuid-Holand) HDP podle regionu
  • To, jak bude jejich zeme vypadat maji hodne naplanovane – ktere mesto bude urcene k rustu, kolik lidi tam bude ve kterem roce, …
  • Groningen nema „poradne“ vlakove spojeni s jihem, protoze jine 2 zeleznicni projekty prekrocili rozpocet. Takze usoudili, ze by i tento projekt byl 2× drazsi, nez na kolik ho naplanovali, tak ho zrusili. Zajimave je, ze 7mld. euro, ktere na projekt bylo vycleneno dali severu, aby je pouzil jinak.
  • Textilni zavody zrusili v 60. letech, protoze nemohly konkurovat levnemu dovozu.

Drachten

Drachten behem 50 let vyrostlo z 10k obyvatek na 45k obyvatel protoze tam postavil Philips tovarnu. Zajimavosti je, ze zrusili v centru semafory, coz zpusobilo, ze poklesl pocet dopravnich nehod a zaroven se zrychlila doprava – podrobnosti

Heerenveen

Heerenveen si koncem 90. letech naplanovalo prumyslovou zonu, ktera mela byt urcena jen pro velke zahranicni investory . Tem rozdavali zemi skoro zadarmo a davali jim velke ulevy. Jenze to moc nefungovalo – firmy tam byli jen par roku a presunuli se dal na vychod. V soucasne dobe jsou tam lokalni firmy. Zajimavosti je, ze ty firmy, ktere odesly, ted zplaci pozemky, ktere dostaly.

Flevoland

Flevoland je provincie, ktera se rozklada na dne „jizniho more“, ktere si vypumpovali, aby meli vic zeme.

Lemmer

Lemmer se prejizdi pres hraz. Na jeden strane je jezero – a na druhe strane je plocha o 4m niz. Doporucuju trochu poposouvat mapu pro ziskani prehledu, jak je to rozsahle. Na hrazi i na planeni jsou same vetrne elektrany.

Kdyz planovali osidleni, tak se ridili Central Place Theory – kde naplanovali 1 mesto a 10 vesnic okolo. Vzdalenost mezi 2 misty (vesnice-mesto, 2 sousedni vesnice) je vzdycky mene nez 5km, aby se mezi nimi dalo jezdit na kole. Jednotlive vesnice jsou si podobne – zakladni sluzby + 2–3 kostely (katolicky, protestansky, reformni holandsky). Vesnice nikdy nedorostly do planovane velikosti – hlavne kvuli modernizace zemedelstvi, rozsireni aut a snizeni porodnosti.

Farmy staveli po 4 u sebe, kdy kazda mela svoji 1/4 okoli – todle se mi libi – kazda farma ma svoje uzemi, ale muze kooperovat (pujceni, pomoc s opravou, socialni interakce) s lidmi z ostatnich farem.

Urk

Urk bylo puvodne ostrovni mesto uprostred more. Mistni obyvatel se zivili hlavne rybolovem – a proto nebyli moc nadseni, kdyz jim tu vodu vypumpovali.

Zije tam silne nabozenska zalozena komunita, ktera je velmi nezavisla a prilis nerespektuje narizeni narodni vlady – zakazuje otevreni restauraci v nedeli, povoluje kourit se v restauracich, …

Pak jsme se vydali do Almere. Mezi Urkem a Almerem si postavili dalnici prostredkem jezera – jen cast je jako most – aby mohly proplouvat lode.

Almere

Almere je mesto, ktere bylo zalozeno proto, aby snizilo koncetraci lidi v Amsterdamu. Nejedna se o 1 mesto, ale o spojeni 6 mest (takze jsou dulezite instituce rozprestreny, ne jen v jednom spolecnem centru). Je naplanovano tak, ze v roce 2030 by v nem melo zit 350k lidi (v soucasne dobe v nem zije 180k lidi, v 1975 jen 50).

Bijlmer

Biljmer je mesto, ktere bylo v 60. letech navrzeno v idealech funkcionalniho stylu – oddeleni mist pro praci, sluzby, bydleni…

Cesty po meste vedly v urovni 2. patra – a vedly primo do garazi. Nebylo mozne se s autem dostat na zem. Z garaze se dalo jit pesky do domu. Domy byly 10 patrove budovy – s velkymi 3 pokojovymi byty a s velkou kuchyni. Diky tomuto systemu byla zeme volna pro volnocasove aktivity. Takze se tam zacali stehovat lidi.

Jenze uz v 70. letech zjistili, ze tam roste kriminalita – takze „normalni“ lide se tam odmitali stehovat. Takze se tam stehovali hlavne pristehovalci. Proto se rozhodli 2/3 mesta zbourat a prestavet – takze jsou cesty na urovni zeme a misto 10 patrovych domu postavili bezne 2 patrove.

Kdyz jsme tam byli, tak jsem mel pocit, ze by tam tech domu mohli napcat 2× tolik – a porad by tam meli kopu zelene. Pro srovnani – pohled na puvodni zastavbu – ten hexagon – a Dubina – ktera vznikla az v 80. letech – mnohem vetsi koncetrace lidi.

V roce 1992 do domu narazilo Izraelske dopravni letadlo – a do soucasne doby se poradne nevi, co se tehdy stalo.

Nejdriv se ocekavalo, ze muze byt mrtvych az 1500 lidi, pozdeji jen 200 – ale bylo nalezeno jen 39 tel. A cela rada lidi se do soucasne doby nenasla. Takze existuje konspiracni teorie, ze v letadle byly prevazeny nejake tajne chemicke/jaderne technologie, protoze na miste udajne dojela nejdriv dodavka s lidma ve skafandrech – kteri jen neco posbirali a odejli driv, nez prijeli hasici.

Amsterdam

Pak jsme se vydali do Amsterdamu.

Almere je s Amsterdam spojeny 6 proudovou (3+3) dalnici. Jenze ta ve spicce nestaci. Tak se rozhodli doprostred postavit specialni pruh, ktery by byl urceny jen pro auta se 3 a vice pasazery. Takze rozsirili dalnici, rozsirili mosty – aby doprostred mohli postavit dalsi pruh. Rano by se po nem melo jezdit do Amsterdamu a vecer z Amsterdamu. Ten pruh je skutecne uprostred a je oddelen svodidly od tech beznych.

Kdyz se pruh otevrel, tak se policajti rozhodli, ze prvni 2 tydny budou ridice jen upozornovat. Jenze jeden clovek tam jezdil porad + presvedcoval policajty, aby mu dali za spatnou pokutu. Policajti mu tu pokutu dali – on sel k soudu s tim, ze je diskriminovany – a soud rozhodl, ze neni zadny zakon, ktery by umoznoval diskrriminaci na zaklade poctu lidi v aute.

Takze ten pruh pouzivaji jako normlani pruh v dobe spicky. A ten clovek byl nejaky byvali minister z Friska.

Kdyz se jede do mesta, tak se podjizdi stadion Ajaxu. Zaber se StreetView. Obecne cely Amsterdam je „mnohourovnovy“ – casto se jelo pod zemi, nad zemi – a cesty okolo byly taky v ruznych urovnich. Amsterdamem jsme jen projeli.

Amsterdam byval jednu dobu az 5× vetsi nez nejake jine mesto – jenze pak si vysusili jizni more, tak uz nemel tak dobrou pozici. Takze prezil jen proto, ze se z neho mezi tim stalo centrum obchodu.

Den Haag

Dalsi zastavka byla v Haagu. Tady jsem jen zastavili u mistniho parlamentu a zkoukli nadvori.

Zajimavosti je, ze v Haagu uvazuji o zavedeni zpusobu dopravy, jaky funguje v Gronigenu. Vnitrni mesto je rozdelene na zony. Pokud chce nekdo cestovat mezi jednotlivymi zonami, tak musi nejdriv vyjet ven – vnejskem dojet k cilove zone – a pak dojet kam potrebuje.

Groene Hart

Groene Hart je oblast na jihu Nizozemi. kterou se rozhodli v 60. letech uchranit pred rozvojem. Problem je, ze mesta po obvodu se prudce rozviji a nemaji kam rust.

Pokud se podivate na mapu (stranka wikipedie o Groene Hart) – tak na vychodni strane zelen plochy je maly vybezek, ktery je v severo-jiznim smeru siroky jen 9km. Pod timto uzemim vede 9km dlouhy tunel pro koleje, ktere spojuji Amsterdam s Bruslem (a Parizi). Tunel razili v raseline – kvuli cemu museli vyvinout specialni technologii, aby to bylo vubec mozne. Diky tomu presvihli rozpocet.

Cely tento projekt je kontroverzni, protoze se utratilo obrovske mnozstvi prostredku na vykopani tunelu, ale vesnice, ktera jsou historicky uvnitr, se diky vyjimkam, ktere dostavaji stejne rozsiruji. Pres uzemi vede i nekolik cest. Takze to pri pohledu z autobusu vypada uplne stejne jako na severu.

Zoetermeer

Zoetermeer je dalsi vesnicka, ktera se behem 50 let rozrostla z 6k obyvatel na 120k obyvatel. Ted je plny mrakodrapu.

Rotterdam

Rotterdam je mesto, ktere vzniklo na prehrade na rece Rotte – vybirali penize za propluti. Casem se rozroslo – hlavne v prubehu prumyslove revoluce, kdy zajistovalo spojeni mezi Nemeckem a Anglii.

V prubehu 2. svetove valky bylo temer totalne zniceno – a kdyz se po jejim skonceni rozhodovali, jestli ho obnovi, nebo jestli ho postavi moderni – tak se rozhodli pro postaveni moderniho mesta (i kdyz bylo hodne odpurcu).

Taky jsme se byli podivat v Cube House (obrazky).

Prvni mrakodrap v Holandsku byl postaven az zde.

Postupem se pristav presouval bliz k mori (vetsi lode). Takze v soucasne dobe je 3. nejvetsi pristav ve svete (predstihl ho Singapore a Shanghai). Taky je jediny pristav v Evrope, co muze odbavovat nejvetsi soucasne lode (hloubka pres 20m). Napr.: Berge Stahl.

Cely pristav vypada spis jak chemicka – jsou tam same veze (jeden typ hodne krat), kde asi zpracovavaji dovezenou ropu. Vsechny veze maji na sobe hodne svetel.

Pak uz jsem sli na veceri a jeli zpet.

Zaver

Hodne zajimava exkurze – dozvedel jsem se kopu veci.

Na zaver par postrehu:

  • nemaji radi lidi z Friska
  • maji vsude hromady vetrnych elektraren (ale to je tim, ze tam maji hodne silny vitr – clovek vyskoci z autobusu a malem to s nim svihne o zem).
  • krajinu maji „postavenou“ – jednak maji vsude kanaly a taky to maji mnohourovnove. Na jedne strance je zeme nekolik metru pod urovni cesty, na druhe strane je normalne. A kousek za ni je zeme o neco niz – a veskere plochy maji rovne a jen zarostle travou.
  • stromy maji jen podel cest – asi kvuli vetru
  • po dalnici jsme jeli jen 80 (i kdyz wikipedie tvrdi, ze maji limit 120). Maji to kvuli tomu, aby snizili znecisteni. Co 100m maji v zemi cedulku s aktualni vzdalenosti.
  • prestavovani – nedela jim problem veci prestavet. Hodne dalnic maji pod zemi. Dalnice vede pod kanaly, pod letistem, pod stadiony, mrakodrapy, … A i o nekolika dalnicich rikal, ze je zakopou do zeme. Prijde mi divne, kdyz je funkcni 6 proudova dalnice, tak postavit jinou – co bude pod zemi, aby „nehyzdila krajinu“.
  • maji nejhustsi dalnicni sit v Evrope. Na dalnicni siti jde poznat, kde byl vychodni blok – zapad vs vychod

Comments

koureni a nabozenstvi

…– zakazuje otevreni restauraci v nedeli, povoluje kourit se v restauracich … Taky bych to u nas povolil, jenom bych mozna udelal oddelil ty mistnosti pro koureni se od prostor, kde se nekouri. :D

0re1