Vylet na Schiermonnikoog

Tento vikend poradalo ESN exkurzi na ostrov Schiermonnikoog, ktereho jsem se zucastnil. Vylet zacal v patek odpoledne, sraz jsme meli v 15:30 na nadrazi, a zpet jsme se vratili v nedeli okolo 18:00.

Schiermonnikoog

Schiermonnikoog je ostrov na sever od Holandska. Tento ostrov je 16km dlouhy a 4km siroky a zije na nem asi 1000 lidi. Je na nem taky zakaz pouzivani motorovych vozidel. Mistni si muzou poridit licenci, ale tu pouziva jen 200 lidi.

Ostrov je velmi plochy a je na nem jen jedna vesnice – Schiermonnikoog. Mimo vesnice jsou tam farmy a na loukach se pasou ovce a kravy.

Odkazy

Patek

V patek jsem meli sraz v 15:30 na mistnim nadrazi. Kdyz jsme se shromazdili (83 studentu a okolo 10 lidi z ESN), tak jsme nastoupili do 2 pripravenych autobusu, ktere nas dovezly do pristavu Lauwersoog. Tady jsme nastoupili na trajekt, ktery nas zavezl na samotny ostov.

Trajekt nejezdi primo, ale po oblouku (skoro podle te cerchovane cary), protoze more mezi pevninou a ostrovem je velmi melke. V dobe odlivu je mozne se na ostrov dostat pesky (voda pry saha jen po kolena).

Na ostrove na nas cekalo auto s vleckou, na kterou jsme nalozili batohy a v mistni pujcovne jsem si vyzvedli kolo. Takze to bylo snad poprve v Holandsku, co jsem pouzival mistni „standardni“ typ kola. Vazilo sto tun, ale za to melo pohodle sedatko. Uz u maleho kopecku jsem musel hrozne zabirat, abych udrzel rychlost. Taky jsem mel pocit, ze klika od pedalu byla nejaka kratka, protoze i kdyz jsem se postavil, abych mohl zabrat celou vahou, tak to moc nefungovalo.

Na kolech jsme dojeli na mistni farmu, kde jsme meli ubytovani. Hned po prijezdu slo podle typicke vune poznat, ze je to skutecna farma. Tendle zapach jsem vnimal jen chvili z pocatku – a pak uz nikdy (ani kdyz jsme se vratili z vyletu/mesta).

Byli jsme ubytovani v nekolika budovach, ve kterych byly pokoje pro velky pocet lidi. V pokoji, ve kterem jsem byl ja nas spalo asi 20. Taky jsme byli rozrazeni do 7 skupin, kdy kazda skupina mela 1 sluzbu – pripravit snidani, uklidit po snidani, pripravit veceri, uklidit po veceri.

Po veceri (za tmy) jsme jeli na plaz. Kdyz jsem na kole zapnul dynamo, tak se jizda stala jeste tezsi. Tak hodne zabiram jen kdyz zapomenu nejtezsi prevod a rozjizdim se na krizovatce. Na plazi meli pripravenou hranici, kterou zapalili, kdyz jsme k ni dojizdeli. Podle horicich trosek to vypadalo na nejakou starou boudu. Taky jsem tam trohu opekali marshmallowny.

Nekteri z nas se vypravili k mori, ale protoze byl odliv, tak nikde zadne more nebylo – jen mokry pisek.

Posledni atrakci dne byla vyprava do jedineho baru na ostrove – do Toxbaru. Tady byly zajimave 2 veci.

  1. Je nutne si vymenit penize za jejich zetony a s zetony se plati.
  2. Co 3–5 minuty tam chodil chlapik, co se tvaril nevrle a odnasel sklenicky.

Sobota

V sobotu jsme jeli vsichni spolecne na plaz, kde jsem soutezili v ruznych disciplinach. Rozdelili nas do 12 skupin a postupne jsme s konkurencnim tymem soutezili v 6 ruznych disciplinach.

Z discipliny, kdy jsem mel s jednim clovekem svazanou nohu a meli jsme se dostat k balonu driv, nez dvojice z druheho tymu mam kolem celeho lytka 4cm siroky fialovo-cerny pruh.

Pak jsme se rozdelili a jedna cast lidi sla hrat beach golf a druha jela na vylet kolem ostrova.

Ja jsem byl ve skupine, ktera jela na vylet po ostrove. Ostrov je placaty a zeleny a vsude se na nem pasou kravy a ovce. Je tam taky husta sit cesticek, ktere jsou vysypane sterkem. Jedina vec, co mi prisla zajimava byly mistni ostruziny – prevazne tady rostl ostruznik sivy (obrazky). Normalni ostruziny rostl prevazne v lese. Adam sice tvrdil, ze ostruznik sivy roste „vsude i u nas“, ale ja ho nikdy nevidel. :)

Chozeni po dunach

Jak jsem tak chodili po plazi, tak jsem si vsiml, ze zatimco vsichni okolo se do pisku borili, tak ja jsem chodil povrchu a nepropadal se. Jenze todle fungovalo na neposkozene dune. Kdyz jsem doslapl na pisek, tak cizi stopa, ktera byla 20cm daleko se trochu zdeformovala. Pokud byl pisek poskozeny bliz od mista doslapnuti, tak jsem se taky propadl.

Ponozky v sandalech

Prestoze ponozky v sandalech patri mezi nejvetsi modni hrichy, tak mistnim to evidentne nevadi. Pokud se prochazi po plazi, na hranici more, nebo po pisku, tak jsou sandaly idealni obuvi. Jenze kdyz se clovek prestane brouzdat ve studenem mori, a kdyz navic hodne fouka, tak se ponozky na nohach hodi. Mozna se za nosenim ponozek v sandalech neskryvaji zadne racionalni duvodu, ale jsou uz pripraveni na pristi jaro

Nedele

V nedeli mela po snidani nase skupina sluzbu, tak jsme umyvali nadobi, stoly, podlahu, … Po snidani jsme se museli zbalit a uklidit prostory, ktere jsme obyvali. Velky batoh jsem nechal na hromade s ostatnimi batohy, aby mi ho dovezli k trajektu.

Dnes nase skupina jela (puvodne jsem napsal sla) hrat beach golf. Do zeme je zabodano 12 vlajek. U kazde vlajky je vykopana jamka. A jamky jsou pospojovany carou v pisku, aby se vedelo, ke ktere vlajce pokracovat. Prislo mi to jako celkem zabavna hra, jen jsem mel spatny odhad na silu udery, tak jsem jamku vzdycky prestrelil.

U vychodu z plaze byla hromada musli/skebli/las­tur, ktere byly mnohem vetsi, nez byly ty, co se na plazi normalne nachazeli. Tak jsem nejake sebral a doufam, ze ted nekomu nechybi.

Po dohrani golfu jsme meli volno – tak jsem se vypravil projet se po pobrezi a zkouknout mistni majaky (cerveny a bily).

Pak uz jsme jen dojeli k trajektu, vyzvedli si veci a nastoupili na trajekt. Tentokrat jsem byli chytrejsi, nez pri ceste na ostrov, takze jsme sedeli v prvni rade a videli jsme, kam plujem. Taky bylo zajimave, ze prestoze trajektu bylo nekolik, tak jsme obe cesty pluli na stejnem trajektu.

Pak jsme jen prestoupili na bus a dojeli do Groningenu.